Čeká nás druhý stupeň aneb budou vůbec někdy samostatní?

Druhý stupeň je tak trochu strašák, před kterým má spousta rodičů respekt. Je to jasné, do páté třídy to jde, ale co potom? Jak učit děti dějepis, přírodopis nebo zeměpis. A hlavně co s matikou, fyzikou a chemií? O druhém jazyku ani nemluvě…

Slyším vás…

Už teď s nimi musím nad vším sedět, a to je toho trochu. Co potom, až budou mít těch předmětů tolik? Jsou strašně nesamostatní a všechno chtějí dělat se mnou!

No jasně, že jsme to měli stejně a taky jsem z toho šedivěla. Ne, že ne…

Našla jsem si systém, kterým jsme pracovali ve všech předmětech s jasnou vizí, co je tím chci naučit. Chci, aby pracovali samostatně.

Začátek byl těžký

A taky vyžadoval mojí svatou trpělivost. Hlavně se nerozčiluj, on to udělal tak nejlíp, jak dokázal. Uf… Nechtějte vědět, kolik prezentací formou Ctrl C/Ctrl V jsem jim smazala. Ale vás určitě zajímá jak z toho ven.

Od začátku jsem měla jasnou představu

Chtěla jsem se dopracovat do stavu, kdy si kluci téma sami přečtou v učebnici, v knížkách, na internetu, kouknou se k tématu na nějaké video nebo třeba film a sami si zpracují pracovní listy, prezentaci nebo jakýkoli jiný výstup. Potom to společně projdeme, prodiskutujeme a případně doplníme…

No představa dobrá, ale jak ji docílit, když jsou výsledkem již dříve zmíněné prezentace Ctrl C/Ctrl V, ideálně z wikipedie?

Postupně…

Začala jsem tím, že jsem po nich chtěla, aby si téma sami pročetli a potom jsme o tom teprve spolu diskutovali. Když jsem zjistila, že to jaksi nečetli, dostali znovu prostor k samostudiu.

Po diskusi, buď samostatně nebo se mnou, tvořili prezentace nebo pracovní listy. U toho jsme téma znovu probírali ze všech stran.

Po třech letech jsme skutečně skoro tam, kde jsem chtěla být. Velkou část věcí dělají kluci samostatně a já, David nebo babička jsme spíš konzultanti a poradci.

Máte pořád pocit, že je to sci-fi?

Není to ze dne na den a je potřeba k tomu dojít postupně. Teda pokud nepatříte k těm šťastným, kteří mají samostatné děti od přírody.

Je dobré si uvědomit, že ti naši nesamostatní brouci rostou a rozvíjejí své schopnosti. A s tím i schopnost pracovat samostatně. Takže máte-li dneska nesamostatného třeťáka, kterému je osm nebo čtvrťáka, kterému je devět, tak věřte tomu, že za tři, čtyři roky bude zvládat úplně jiné věci než dnes.

Taky jsem se toho bála, ale kluci jsou skutečně rok od roku samostatnější. Navíc díky domoškole máme tu úžasnou možnost u nich tu samostatnost postupně pěstovat. Můžeme se k ní krok po kroku posouvat. Někdy jsou ty kroky obrovské, jindy to jde pomalinku, ale posun je tam pořád.

Naše praxe

Všechny vědní předměty (přírodopis, zeměpis, dějepis, fyziku, chemii) a vlastně i literaturu se kluci učí způsobem, který jsem uváděla. Míra samostatnosti už je vážně velká. Pracovní listy a prezentace jsou už schopni zpracovat ve většině případů úplně sami. Občas si přijdou pro radu nebo pomoc. Před koncem pololetí samozřejmě opakujeme a doplňujeme, co nám uteklo.

A co ostatní předměty druhého stupně

Zbývají nám čeština, matika a jazyky. Tam pracujeme trochu klasicky. Nejdřív to s klukama projdeme a pak pracují samostatně. Tam se ukáže, jestli to pochopili nebo ne. A podle toho buď opakujeme nebo jedeme dál.

Pořád se na některé předměty necítíte?

V průběhu těch let, co máme za sebou, jsme zjistili, že nic není nemožné. Většinu věcí bez problémů pochopíme z učebnic a pokud ne, tak se dá snad úplně všechno vygooglit. Na internetu se dá najít obrovská spousta informací, postupů i videí, která většinou bez problémů doplní vaše mezery.

Věřme tomu, že to zvládneme a ono to půjde!

PS: A mimochodem, kdybyste se na nějaký předmět skutečně vůbec necítili, tak jde vždy využít „externího“ učitele. Může jím být kamarádka, babička, bratranec nebo kdokoliv jiný. Jde to klidně i po skypu. Nám takhle kluky učí angličtinu jejich o pár let starší bratranec. K oboustranné spokojenosti.

Jsem Bára, autorka eBooku Domácí vzdělávání - jak na to?>> Žiju svůj život s pěti chlapy. Čtyři z nich vzdělávám doma, a ještě jsem se nezbláznila… Hledáme nové cesty i tam, kde žádné nejsou. Chtěli bychom být inspirací na vaší cestě … Náš příběh si můžete přečíst tady>>
Komentáře
  1. Krása, ste šikulky 🙂 Ďakujem krásne aj za tipy na pracovné pomôcky, už som si pre dcéru objednala mnoho z toho, čo doporučujete :).

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů