Zrovna dneska

Zrovna dneska mám chuť se na všechno vykašlat, uvařit si dobrý čaj, pustit si nějaký hezký film a kluky vystřelit na Mars. I když nevím, jestli v tomhle případě není Mars moc blízko.

Ještě včera to šlo skvěle, práce výborně odsýpala a portfoliu se dmulo břicho novými listy s prezentacemi.

Zato dneska to stojí za to

Vyrobit jednu stránku je nadlidský výkon hodný mistrů a mně už asi začíná rašit svatozář… A to jsem zapomněla zmínit, že benjamínek dneska jisto jistě vstával prdelí napřed.

To jsou chvíle absolutní bezmoci, kdy mám pocit, že mi někdo vyměnil děti. Jen si nejsem jistá, jestli jsou moje ty dnešní nebo ty včerejší… Tajně doufám, že ty včerejší.

Vánoce za týden?

Všichni kolem nás šílí okolo Vánoc. Uklidit, nazdobit, napéct, zabalit, připravit, oběhat, nakoupit… Ne, že bychom část věcí z toho nedělali taky, ale rozhodně to pro nás není stres. Spíš je to tak trochu rozptýlení při přípravách na přezkoušení.

Vždycky na začátku pololetí jsou kluci plní předsevzetí a ideálů, jak začnou hned pracovat a už ve čtvrtletí budou mít všechno hotovo a pak budou mít až do přezkoušení volno… No, zlatý voči.

To by nesměli mít dny: dneska se mi nechce, dneska mi není dobře a dneska mi to jde pomalu, jo a ještě, dneska mi to nejde, jsem zapomněla.

No, ještě se jim to nepovedlo…

Já každý rok tajně doufám, že to zvládneme alespoň do Vánoc, ale ani to se nám zatím nedaří. Vždycky si představuju, jak do konce listopadu budeme mít všechno hotovo, a potom budeme jezdit na vánoční prohlídky, trhy a výlety a mezi svátky vyrazíme na lyže.

Zatím je to skutečně jen z říše snů

Vánoce jsou pro nás každoročně dobou dokončování a doplňování všeho, co jsme nestihli nebo se do toho klukům nechtělo. Je to taky daň za volné dny v průběhu pololetí.

Mezi svátky tak dokončujeme a tiskneme všechny prezentace. A doháníme to, na co se v průběhu jaksi zapomnělo.

Je pravda, že aspoň nemají šanci to do přezkoušení zapomenout.

Zpočátku jsem měla vždycky pocit, že to nemůžeme zvládnout, a že je všechno v háji. Dneska už mám vyzkoušeno, že se celé pololetí dá stihnout za měsíc, takže jsem skoro v klidu a neplaším. No dobře, tak plaším, ale jenom trochu.

Důležitý je systém

Když člověk nechává všechno na poslední chvíli, je důležité do práce vložit systém. Systém, díky kterému se nakonec všechno stihne.

My využíváme denní a týdenní plán. Práci si do nich vpisují kluci sami a já pak kontroluju, jestli plán splnili nebo ne.

Taky si vypíšu na papír, co v kterém předmětu ještě chybí a postupně škrtáme. Postupujeme od předmětů, kde toho chybí nejvíc a zatím jsme vždycky všechno nakonec stihli.

Taky teď místo popíjení punče a chutnání cukroví doděláváte resty a doháníte co se dá? Tak věřte, že v tom nejste sami. Minimálně my jsme na tom úplně stejně…
A kdyby vám chyběla inspirace, co dát do kterého předmětu, tak jukněte na eBook Cesta Veselé domoškoly…

PS: Užijte si, pokud možno, krásné a klidné Vánoce a držím vám palce u přezkoušení. A nezapomeňte, jsou i jiné známky než jedničky…