Přípravy na střední školu v plném proudu

Dneska trochu nudné téma, ale často se mě na to ptáte, tak snad to budou alespoň přínosné informace.

Jakou školu vybrat?

Tak o tomhle jsem strašně moc přemýšlela… Pořád jsem u toho řešila, co jednou budou dělat, jestli vůbec najdou nějaké uplatnění.

Pak jsem se koukla na sebe a rozhlídla se trochu kolem a řekla si, že vážně blbnu. Až na pár výjimek, jakou je třeba můj muž, téměř nikdo nepracuje v oboru, který studoval na střední škole.

Tak třeba já bych měla být účetní a účetnictví k smrti nenávidím, brácha má elektroprůmyslovku a dělá účetního, mamka byla celý život programátorka a po revoluci otevřeli s taťkou v Praze pekárnu, kamarádka je Ing. ekonomka a dělá grafiku…

Dokážeme vůbec dneska vymyslet, co bude potřeba za pět let?

Když jsem šla na obchodku, byl všude hlad po účetních, asistentkách a jiných kancelářských „krysách“… světe div se, když jsem vylezla ze školy tak nás bylo moc a práce nebyla…

Vyberte si něco, co vás ty čtyři roky bude bavit

(A kde bude co nejmíň předmětů, který nesnášíte.)

To jsem řekla klukům a stojím si za tím. Je super, když je bude střední škola bavit, bude je zajímat to, co se budou učit a spolužáci budou podobně postižení jako oni.

Ani nedokážu spočítat, kolikrát jsem slyšela: „A co jako pak bude dělat s fotografickou školou…?“ Co já vím? Bude fotograf? Půjde do armády? Bude pokračovat na vysokou, aby nemusel do práce? Přidá se k tátovi, a než najde, co chce dělat, bude mu pomáhat?

Jo, znám děti, který už ve třetí třídě vědí, že chtějí na medicínu a jdou si za tím… Trochu závidím.

Pokud ale, stejně jako naši kluci neví, co jednou v životě chtějí dělat a čím se budou živit, přijde mi škola, která je baví, jako nejlepší možnost…

Důležité je začít včas…

Přípravu na střední školu, a hlavně na přijímačky, máme už jednou zdárně za sebou. Filip už je letos ve druháku na střední škole, obor užitá fotografie.

Na školu se dostal bez problémů, a dokonce se v přijímacím řízení dostal na 9. místo. Myslím si, že velikou zásluhu na tom měly přípravy, které jsme nepodcenili…

Letos, tedy tenhle školní rok, nás čekají další přijímačky. Kuba je v devítce, a tak jsem se rozhodla sepsat pro vás postřehy z tohohle procesu.

A myslím, že to není jen pro domoškoláky…

Už v osmičce

Už v osmé třídě jsme začali hodně mluvit o tom, jakou školu by si kluci představovali. Co je baví, co je nebaví a proč (hlavně které předměty je baví a kterých by se rádi zbavili) . Školu, kde by mohli spát, hrát hry, koukat na filmy a odpočívat jsme sice nenašli, ale schůdná řešení jo.

Hledali jsme školy v dojezdové vzdálenosti, protože ani jeden z nich nechtějí na intr. U maminky je dobře, tak proč se vzdalovat. Navíc si kluci chtějí zachovat tréninky na judu v Čáslavi.

U oborů, které je zaujaly, jsme zjišťovali, jaké budou mít předměty, protože na každé škole je něco tak trochu za trest. U Filipa třeba fyzika a chemie. A taky jsou na uměleckých školách dost vražedné rozvrhy…

Existují i veletrhy středních škol, ale na ty jsme nikdy nakonec nevyrazili, protože kluci si vybrali dřív. Doporučit můžu velký pražský (ne teda z vlastní zkušenosti) Schola Pragensis. Jsou to sice hlavně pražské školy, ale dá se tu najít obor, který zaujme a potom hledat v okolí.

Dny otevřených dveří

Ty doporučuju nevynechat a vyrazit do co nejvíce škol, které přicházejí v úvahu. My jeli už v osmé třídě a vnímám to jako jedno z nejlepších rozhodnutí.

Zjistíte tak pohodlně a včas co budou chtít k přijímacím zkouškám. U Filipa jsme tak věděli, že budou chtít tvorbu z domova – fotky, obrazy… a měli jsme tak dost času se na to připravit. Využili jsme i přípravný kurz k přijímacím zkouškám.

Tentokrát u Kuby už z loňska víme, že pro školu, kterou si vybral, jsou na vysvědčení důležité známky z matiky a z fyziky. Přijímací zkouška ho čeká, k mojí velké radosti, klasická státní.

Víme tak na co se připravovat a už od září pracujeme na tom, aby se dostal na školu, na kterou chce. Je to i velká motivace k tomu, něco dělat…

Navíc tak můžete včas přijít na to, že škola, která vás na internetu zaujala, se vám ve skutečnosti vůbec nelíbí. Bohužel rozdíly mezi prezentací na internetu a skutečností opravdu existují.

Velké rozdíly jsou i mezi školami se stejným zaměřením. A třeba kvůli možnostem a kvalitě praxe a různým doplňujícím kurzům se Kuba místo do Čáslavi bude hlásit do Prahy.

To dojíždění…

Když někomu řeknu, že Kuba chce na školu do Prahy, tak všichni automaticky předpokládají, že půjde na intr. A když jim pak ještě řeknu, že bude dojíždět, tak vytřeští oči… Do Prahy? (Ne, není to konec světa…)

Jo, do Prahy. Cesta do školy mu bude trvat něco malinko přes hodinu. Stejně dlouho mi trvala cesta sockou z Novodvorský na Prosek na VOŠku (v rámci Prahy). Kamarád tam byl z Lysé za půl hoďky…

Kdyby jezdil do Čáslavi, která je od nás jen 25 km, bude mu cesta trvat tři hodiny…

Takže doporučuju… Rozhlídněte se i za hranice města, kraje, okresu. Dojíždění nemusí být tak velký problém, jak se zdá. Ve školách totiž většinou propagují jen školy, které jsou „spádové“. A tak třeba škola, ve které je Filip, na seznamu místní základky není (to víme od kamarádů). Je totiž ve Středočeském kraji a my jsme Pardubický… Přitom mu cesta do školy trvá záviděníhodných 20 minut.

Učebnice a pracovní sešity

Pro přípravu jsem klukům koupila Přijímačky matiku a češtinu od nakladatelství TAKTIK, kde je shrnutá všechna látka k přijímacím zkouškám. Je v nich shrnuté veškeré učivo základní školy, které bude u přijímaček potřeba. Zároveň jsou tam testy, na kterých si můžou ověřit znalosti.

Připravit se na testy

Myslím si, že kromě vědomostí je důležité, aby věděli, jak test bude vypadat a jakým způsobem se zapisuje do záznamových archů. Může to být totiž problém, který zkazí všechny přípravy.

Vím jistě, že Kuba by začal zmatkovat, a přestože s matikou nemá nejmenší problém, tak by hrozilo, že to vůbec nezvládne…

Koupila jsem proto přípravné materiály přímo od SCIO (jsou za nekřesťanské peníze), ale to že ho forma testů u přijímaček nepřekvapí, mi stojí za to.

Zdroj: Scio

Letos znovu

Letos vyrážíme na dny otevřených dveří znovu. Tentokrát už jenom do těch škol, kam se bude skutečně hlásit. Většinou předají rovnou přihlášku k přijímačkám a podrobné informace k přijímacímu řízení.

Kuba má vybráno už z loňska, takže hledat už nemusíme. Jen neprošvihnout termíny.

Teď už stačí se do dubna pořádně připravit a nenechat nic náhodě.

Možná vás napadá ještě jedna otázka nebo vlastně dvě…

Proč nepokračujeme v domácím vzdělávání i na střední škole?

Odpověď je jednoduchá. A ne, není to proto, že jich mám plný zuby, i když trochu jo.

Oba kluci si vybrali obor, který je z velké části postaven na praktické výuce. Filip je na uměleckém oboru, Kuba chce na řemeslný obor s maturitou. Tyhle školy jednoduše nemají možnost dálkového studia.

A jde to vůbec?

Ano jde. Existují školy, kde je přímo program pro individuální vzdělávání. Jednou z nich je třeba Březová u Uherského Hradiště, kde je pro IV žáky Lyceum.

Na jiných školách to jde po dohodě s ředitelem. Je důležité se zeptat… To, že to nemají v nabídce, neznamená, že to nejde.

Hodně štěstí

Všem, koho letos přijímačky čekají (rodičům i dětem), přejeme pevné nervy a hodně štěstí. Ať to klapne…