Několik lidí se mě ptalo, jak vlastně zvládáme klukům platit všechna ta soustředění, kempy a tábory na které v létě jezdí, když píšu, že rozhodně nejsme vysokopříjmová rodina…? A to skutečně nejsme!

Rozhodla jsem se tedy napsat článek o tom, jak to děláme a jak jsme k tomuto způsobu došli…

Aktivní děti = drahé léto

Co si budeme povídat, pokud chceme dopřát dětem nějakou tu letní zábavu, tak to není zdarma a ani levné. Čím jsou děti aktivnější, tím vyšší jsou částky za jejich kratochvíle.

Už v článku Prázdniny Veselé domoškoly jsem psala, jak trávíme prázdniny. Můj názor je, že když jsme vlastně pořád spolu, je fajn, když kluci o prázdninách „vypadnou“. Už jenom proto, aby vyzkoušeli něco, co jim my nemůžeme poskytnout – třeba parkourový camp…

Část prázdnin samozřejmě trávíme společně, letos třeba cestou po Albánii…

Naši mě tak vedli a já to posílám dál…

Já jsem jako malá, i přes to, že jsme nikdy neměli moc peněz, taky trávila léto na táborech a aktivitami, které mě zajímaly a lákaly. Zkusila jsem si vodu, koně, keramiku, tanec, turistiku, karate, angličtinu… no asi toho nechám, bylo by toho hodně.

Mamka mi vždycky říkala… „Chci abys poznala různé lidi, různá prostředí i různé aktivity. Až budeš velká, budeš vědět, co chceš a půjdeš si za tím. Je pravda, že třeba lyžování je sport, který jsem si nenechala vzít ani lékaři…

Neměla jsem to povinně, ale cokoliv bylo lepší než sedět doma v paneláku. Ani naši kluci nemusí jezdit, když se jim nikam nechce, ale i oni, přestože bydlíme v domku s velikou zahradou a za humny máme les, moc rádi vyletí do světa a učí se nové dovednosti…

Třeba jak neutratit kapesné hned první den (někteří mají stále rezervy)…

Kde na to ale brát a nekrást

To byl problém, který jsme řešili i my… I když jezdí „jen“ tři z kluků, tak tábory, kempy a soustředění vyjdou v součtu někde kolem padesáti tisíc, a co teď s tím?

I ze dvou platů to byl docela oříšek a dělali jsme to tak, že jsme tábory objednávali postupně v průběhu roku tak, abychom to zvládli uplatit. Taky nejezdili zpočátku všichni tři. I tak to bylo napínavé a pokaždé jsme se modlili, aby nám náš turnus nevyprodali před nosem.

Spásný nápad?

Díky bráchovi, který má účetní firmu, jsem zjistila, že si můžeme daňové bonusy uplatňovat nejen měsíčně, ale i jednou za rok při podání daňového přiznání. Možná pro všechny známá věc, ale my jsme objevili Ameriku.

Nejsme úplně spořící typy, a tak dát každý měsíc stranou 4000,- na tábory bylo nereálné. Takhle to funguje obráceně… Daňové bonusy nedostaneme každý měsíc (co oči nevidí, to srdce nebolí a peněženka neutratí…), ale jako jednu docela slušnou částku po daňovém přiznání.

V průběhu roku zaplatím jen zálohy na akce, ty nejsou tak vysoké a když dorazí peníze, doplatím všechno ostatní.

Čekali jste zázrak?

Je pravda, že „Zázraky se dějí, těm, kdo na ně věří…“ , ale v oblasti peněz se nám zázrak zatím ještě nepovedl. Selhala sportka, jackpot, losy i modlení. Prostě i pro nás zatím bez práce nejsou koláče…

Jsou věci, které jsou pro nás důležité

S domoškolou jsme si museli urovnat priority (co potřebujeme a co ne) a aktivity kluků a vlastně i naše jsou na prvním místě. Šetříme jinde – třeba kluci nemají v pokojích televize a ani nemáme xBox.

Ale za sport a volnočasové aktivity utrácíme rádi…

PS: když budete chtít ráda vám napíšu eBook plný tipů, kde se dá ušetřit (a přitom nebýt za loosra) 😉