Zpátky do školy, aneb konec prázdnin je tady…

Konec prázdnin se neúprosně blíží a s ním přichází i všudypřítomná hesla: Hola, hola, škola volá nebo hurá zpátky do školy. Nejsem si jistá, jestli vyjadřuje radost dětí, že se vrátí zpátky do školy, radost rodičů, že se těch dětí zase na chvíli zbaví, radost učitelů, že mohou předávat své vědomosti nebo radost obchodníků, kteří očekávají předškolní žně…

Uffff…

Než jsme přešli na domoškolu, tak jsem tohle období ze srdce nenáviděla… Každý rok kluci nutně potřebovali nové batohy, a na mně bylo jim vysvětlit, že vážně ne… ale stejně nás čekalo shánění kupy věcí…

Penály, vodovky, tempery, tužky, pera, pravítka… Sešity různých velikostí a druhů a taky věci na tělocvik, do družiny, jo a nesmíme zapomenout na oblečení do školy, z kterého úplně nečekaně vyrostli.

Ještě jsem si vzpomněla na činnost, kterou jsem nenáviděla úplně nejvíc… Tušíte? Každoroční obalování sešitů a učebnic, na které nepasuje absolutně žádný obal!!! Pořád ještě nechápu, proč výrobci obalů nedělají obaly na učebnice, které se aktuálně používají.

Dneska nám stačí jen pár věcí…

Nejvíc peněz investujeme každý rok do pracovních sešitů, ale ani zdaleka tahle investice nedosahuje těch z doby školních dní.

Musím vybavit Filipa do první třídy (teda pardon, do prváku). Už v červnu jsme dostali seznam výtvarných potřeb na kresbu, malbu i písmo a musím se přiznat, že přestože kreslím a maluju, tak vůbec netuším, co se pod polovinou názvů skrývá.

Hmmm klasika už od června mám seznam a začínám to řešit teď, týden před školou… Trochu jsem na té domoškole zvlčela.

Nejdůležitější věc už máme

Ano hádáte správně, už má aktovku (jo, jasně je to batoh). Ještě jsme mu s Davidem chtěli koupit desky na sešity, desky na písmenka a čísla, svačinovou krabičku se sovičkama a dvoupatrový penál s červeným autobusem.

Byly v něm krásné pastelky, fixy, tužky, a dokonce bombičkové pero a pravítko, jo a taky kapsička s rozvrhem. A chápete to?

On to vůbec neocenil a tvářil se, jako bychom spadli z višně… Nevděčník!

Díky Bohu za eshopy!

V rámci zachování vlastního duševního zdraví, jsem většinu věcí objednala online, takže dneska už dorazily akvarelové barvy a tempery a nejsem si jistá, jestli z nich má větší radost Filip nebo já … určitě já, protože Filip je ještě na soustředění a ani o nich neví. Tak se tu s nima nenápadně mazlím, ale vydržím to a ty akvarely mu nevybalím (možná)…

Vybral si dobrou školu, kdyby ho to přestalo bavit, tak to dochodím já (no, to asi nejde, co). Ať tak nebo tak už se těším, že se od něj spoustu věcí naučím. Třeba to vyjde a alespoň o některé vědomosti a dovednosti se se mnou rozdělí. Třeba, když za něj udělám domácí úkol…

Je to vážně nezvyk

Musím uznat, že je to letos pro mě trochu zvláštní… Už jsme si zvykli, že školní rok pro nás začíná, až se nám bude chtít a ten shon, který teď všude je, se nás netýká. No a letos mi až teď tak trochu dochází, že nás 3. září čeká první školní den, spolu se slavnostním zahájením v divadle.

Pořád se učíme nové věci. Když si konečně zvykneme na jedno, začne druhé…­A vlastně je to dobře, protože jinak bychom se začali nudit a přišel by stereotyp.

Stereotyp je tuším něco, co nám vůbec nehrozí…

Hodně štěstí a klidu v novém školním roce nejen domoškolákům ♥